Pocházel z rodiny řídícího učitele; absolvoval slánské gymnázium a pak abiturientský obchodní kurs v Rakovníku (1941), poté pracoval jako úředník (mj. u pobočky firmy Junkers), v l. 1944-45 byl nuceně pracovně nasazen ve smíchovské Škodovce. V květnu 1945 se zúčastnil revoluce v Lounech, brzy vstoupil do KSČ a od r. 1946 pracoval na Státním statistickém úřadu v Praze a současně začal studovat VŠ politickou a sociální, kde byl dokonce předsedou výboru KSČ. V l. 1948-53 vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů na univerzitě v Kyjevě, po návratu působil jako asistent na Fakultě mezinárodních vztahů UK a k 15. 2. 1954 přešel na MZV, kde pak pracoval až do penzionování téměř 29 let. Kariéru začínal v politicko-informačním oddělení sovětského odboru, kde se později (1955) stal vedoucí  teritoriálního oddělení; v říjnu 1957 byl přeložen na AO a ještě v listopadu t. r. byl přidělen jako II. tajemník na ambasádu do Káhiry. Od dubna 1959 do října 1961 působil ve stejné hodnosti v Addis Abebě, poté vedl skupinu pro celoafrické otázky v 10., africkém odboru MZV. Od září 1965 do července 1968 byl prvním tajemníkem (a zástupcem velvyslance) v Addis Abebě, brzy po návratu byl začleněn do nově ustaveného AP, již v říjnu 1969 však byl – jako prověřený kádr – vyslán jako nový velvyslanec do Nizozemí. Po návratu z Haagu v dubnu 1973 byl zařazen do nedávno založeného útvaru ZPO a (s titulem velvyslance) se zúčastnil i části přípravných jednání, předcházejících KBSE. V lednu 1977 byl přeřazen na blízkovýchodní odbor a od května 1978 do října 1981 nakonec působil jako velvyslanec v Zambii. Brzy po návratu z Lusaky byl k 30. 6. 1982 penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 483 -484