MALKOVIČ Ján
(*12. 2. 1930, Tisovec, Slovensko)
Vyrůstal v dělnické rodině. Jako mladík se koncem druhé světové války zúčastnil komunistického odboje, již od r. 1945 pracoval v okresním sekretariátu KSS v Kežmarku a od r. 1946 byl tamtéž okresním tajemníkem SSM. V květnu 1949 byl přijat do Dělnické diplomatické školy MZV a na ministerstvu pak po jejím absolvování pracoval až do r. 1991. Od srpna 1950 do října 1957 byl přidělen jako atašé a pak III. tajemník na čs. velvyslanectví v Moskvě (do jeho referátu náležela diskrétní pomoc repatriantům, odvlečeným ze Slovenska r. 1945), současně zde absolvoval „večerní“ studium na UM-L. Po návratu (a po absolvování voj. služby) byl zařazen nejprve na 10., africký a pak na 2., východoevropský odbor, r. 1960 začal zároveň dálkově studovat FF UK (studia ale nakonec r. 1968 nedokončil). Od února 1964 do července 1967 působil jako II. taj. (a kulturní a tiskový přidělenec) na velvyslanectví v Bulharsku, po návratu byl zařazen opět v 2. TO. Od srpna 1969 do února 1972 byl generálním konzulem v Kyjevě, od března 1972 pak byl nejprve zástupcem, od října 1973 do září 1977 vedoucím 1., sovětského odboru FMZV. Po krátké přípravě na blízkovýchodním odboru zastával od ledna 1978 do listopadu 1983 funkci velvyslance v Turecku, po skončení mise byl nejprve opět vedoucím 2. a od října 1988, po reformě FMZV, krátce celého 1., sovětského a východoevropského odboru. V lednu 1989 měl být nominován novým velvyslancem do Rumunska, to však stranické vedení neschválilo; v říjnu 1989 byl nakonec vyslán jako velvyslanec do Mongolska, kde působil do konce r. 1990. K 12. 2. 1991 byl pak penzionován.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 482