Pocházel z rolnické rodiny, vystudoval gymnázium v Novém Městě (maturita 1940), následující studium práv přerušil r. 1943 z ekonomických důvodů. Již za studií se začal angažovat v komunistickém hnutí, v l. 1943-45 pracoval jako úředník ve Sdružení průmyslu, živností a peněžnictví. Na jaře 1945 stál v čele MNV v rodné obci, již v říjnu t.r. přešel do bratislavského sekretariátu ÚV KSS (byl mj. osobním tajemníkem Š. Bašťovanského) a od r, 1950 byl tajemníkem výboru ČSM v Bratislavě. Po krátkém působení v nakladetlství Smena (1952) byl pak koncem roku 1953 přijat na MZV a v diplomatických službách zůstal takřka až do smrti. Původně byl navržen na nového vyslance do Severní Koreje, nakonec byl však do Fenjanu vyslán v červnu 1954 pro nízký věk jen ve funkci rady a působil zde do září 1957. Po návratu do Prahy vedl krátce 2. odbor (evropských lidově demokratických států), pak byl zařazen do útvaru resortní kontroly v sekretariátu ministra. V prosinci 1960 byl jmenován prvním čs. velvyslancem v Mali, jehož vláda M. Keity byla tehdy orientována na východní blok, reprezentoval ČSSR do července 1964. Brzy po návratu se stal vedoucím jednoho z oddělení 10. afrického odboru MZV. Od srpna 1967 do poč. r. 1971 zastával funkci velvyslance v Zaire, jeho další kariéru však zabrzdil „pasivní“ postoj v srpnu 1968 a po návratu byl zařazen jako velvyslanec do Čs. společnosti pro mezinárodní styky. Od září 1971 sice měl vést 7., asijský odbor FMZV, záhy však byl přeřazen na nižší funkci zástupce vedoucího Čs. ústavu zahraničního. Od ledna 1976 byl velvyslancem v Severní Koreji, v březnu 1979 byl však pro konflikty s podřízenými (a údajné nadměrné užívání alkoholu) předčasně odvolán a zařazen do 3. odboru FMZV. V létě 1980, krátce před smrtí, byl dán do invalidního důchodu.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 477