MACHAČ Jaroslav
(2. 2. 1887, Kamenice n. Lipou – 25. 5. 1961, Praha)
Absolvoval gymnázium v Pelhřimově (1905), poté studoval na PrF české univerzity v Praze (absolutorium 1911, JUDr. 1915). Od r. 1911 pracoval v rodinné advokátní kanceláři, od června 1915 sloužil dva a půl roku v rakousko-uherské armádě, nejprve jako důstojník dělostřelectva, později jako vojenský soudce u divizního soudu ve Vídni. Od ledna 1918 pracoval opět v advokacii, hned v prosinci 1918 pak vstoupil do rodící se čs. diplomacie (1919: ministerský místotajemník), kde se mj. podílel na organizaci šifrové služby (odd. „B“). Od listopadu 1921 byl přidělen (nejprve jako legační tajemník, pak konzul II. třídy) na čs. legaci v Budapešti, od září 1925 pracoval jako odborový rada v administrativní sekci MZV (odd. V/1). Od března 1928 do dubna 1931 působil jako konzul ve Štýrském Hradci, poté byl opět úředníkem administrativní sekce MZV. Od 1. října 1934 vedl konzulát ve Skopje, a to až do jeho uzavření počátkem března 1939. Nedlouho po okupaci byl k 31. 5. 1939 dán na dovolenou s čekatelným a k 3. 4. 1942 byl dán do trvalé výslužby. Koncem roku 1945 byl reaktivován a jako vrchní odborový rada pracoval v oddělení „Š“, řešícím otázky čs. reparačních nároků. Hned po komunistickém převratu byl k 18. 3. 1948 definitivně penzionován.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 150