LENGYEL Ladislav
(* 21. 11. 1939, Bratislava, Slovensko)
Vyrůstal v maďarské dělnické rodině, absolvoval gymnázium v Dunajské Stredě (maturita 1957), 1957-61 pak vystudoval VŠ pedagogickou v Bratislavě, aprobaci dějepis-ruština (1961 prom. pedagog.). Od r. 1964 vyučoval na školách v Dunajské Stredě, 1966-67 byl metodikem Osvětového domu v Šamoríně, od r. 1967 pak působil jako inspektor. V červenci 1974 byl v rámci náboru přijat na FMZV a v l. 1974-77 absolvoval postgraduální studium na Diplomatické akademii v Moskvě se specializací na Blízký Východ. Od 1. 7. 1977 začal pracovat na 8., blízkovýchodním odboru FMZV v hodnosti I. tajemníka, k 15. 5. 1979 byl přeložen na 10., africký odbor a od října t. r. byl přidělen nejprve jako I. tajemník, později rada (a zástupce velvyslance) na ambasádu do Addis Abeby. V září 1981 byl z Etiopie odvolán, již od ledna 1982 pak působil – déle než pět roků – jako velvyslanec v Súdánu. Po návratu do Prahy byl v říjnu 1987 jmenován vedoucím jednoho z oddělení 10. TO (po reorganizaci k 1. 7 1988 5. TO), v čele oddělení zůstal krátce i po další reorganizaci FMZV a obnově afrického (8. TO) po listopadové revoluci 1989. V březnu 1990 byl zařazen na 5., blízkovýchodní odbor a v říjnu 1990 jmenován prvním postkomunistickým velvyslancem v Iráku, díky následujícímu vývoji (irácké obsazení Kuvajtu a následující mezinárodní protiakce) byl však již v lednu příštího roku z Bagdádu odvolán. Po skončení první „irácké“ války se do svého působiště vrátil, v říjnu 1992 byl ale odvolán definitivně. Z FMZV odešel k 31. 12. 1992 na základě dohody.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 466