Pocházel z rolnické rodiny, jeho otec se angažoval v anarchistickém hnutí; po reálném gymnáziu (1932) vystudoval VŠ zemědělskou (ing. 1937). Již koncem 30. let byl činný v komunistickém Svazu mladých. V době okupace pracoval nejprve jako pomocný technik u firmy ve Štýrsku, později byl přidělen k tamnímu Wasserwitschaftsamt, nakonec byl „nasazen“ v Itálii, odkud se mu podařilo uprchnout. Po osvobození vstoupil do KSČ, stal se členem NV v rodném Podivíně, a brzy začal pracovat jako tajemník pro zemědělství na KV KSČ ve Zlíně. Od září 1951 byl náměstkem tehdejšího ministra zemědělství J. Nepomuckého, r. 1955 byl krátce předsedou Čs. akademie zemědělských věd a od srpna 1955 byl tři roky náměstkem předsedy KNV v Praze. Od 1. 8. 1958 byl přijat na MZV jako referent na 2., východoevropském odboru, od ledna 1959 byl pak velvyslaneckým radou na čs. ambasádě ve Varšavě. V září 1961 byl přeložen do Prahy a po krátké přípravě na 10., africkém odboru MZV byl již v říjnu t. r. jmenován prvním čs. velvyslancem v Somálsku, kde působil do října 1963. Po návratu byl opět začleněn na africký odbor a od dubna 1964 byl téměř čtyři roky jeho vedoucím. Od dubna 1968 zastával funkci velvyslance v Tunisku, po skončení mise v září 1971 byl jmenován zástupcem vedoucího tehdejšího 8. odboru FMZV, kde řídil oddělení subsaharské Afriky. Od dubna 1975 byl dva a půl roku vedoucím 8., blízkovýchodního odboru FMZV, pak ještě více než rok pracoval v ÚPI a k 31. 7. 1978 byl penzionován. 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 465 -466