Po reálce v Pelhřimově absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích (1924) a do r. 1929 sloužil jako aktivní důstojník dělostřelectva v čs. armádě. Poté do r. 1934 studoval elektrotechniku na ČVUT, ale studia nedokončil. Již r. 1931 se stal členem KSČ, poté působil jako redaktor komunistického tisku; od r. 1937 bojoval jako dobrovolník v občanské válce ve Španělsku (kde jako někdejší důstojník velel mj. protiletadlové baterii). Po německé okupaci českých zemí odešel do exilu do Velké Británie, po uznání čs. vlády ze strany SSSR v červenci 1941 a následné změně postoje vůči čs. exilovému státnímu zřízení ze strany KSČ se stal komentátorem čs. vysílání londýnského rozhlasu, zúčastnil se také jednání o vytvoření první poválečné vlády v Moskvě v březnu 1945. Po osvobození se stal na krátkou dobu vedoucím kabinetu K. Gottwalda, pak byl jmenován ředitelem Čs. rozhlasu, což mj. později negativně ovlivnilo jeho vysílání v době komunistického převratu. Od června 1948 do května 1950 působil jako první komunistický velvyslanec v SSSR. Po návratu do Prahy byl od června 1950 jedním z náměstků ministra národní obrany A. Čepičky (tehdy byl povýšen na divizního generála), poč. r. 1952 byl však (jako „španělák“ a člověk, strávivší válku na Západě) zbaven všech funkcí a odsunut na bezvýznamné místo v ministerstvu hutí a rudých dolů. Po „uvolnění“ byl r. 1957 jmenován šéfredaktorem Nové mysli, v letech 1961-64 byl vedoucím MO ÚV KSČ, od r. 1964 byl členem předsednictva ÚV. Od r. 1964 byl také poslancem NS (za Jihomoravský kraj), po Z. Fierlingerovi (viz) byl až do jara 1968 jeho předsedou. Po r. 1969 zůstal poslancem Sněmovny lidu FS. V r. 1960 vydal silně tendenční memoáry V Londýně za války. 

 

Lit: Bedřich BIHELER – Bohuslav LAŠTOVIČKA, Bojovali jsme ve Španělsku. Českoslovenští dobrovolníci mezinárodních brigád ve Španělsku. Praha 1957; Jan NĚMEČEK – Jan KUKLÍK, Proti Benešovi! Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939-1945. Praha 2004.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 464 - 465