Vystudoval gymnázium a následně 8 semestrů češtiny a klasické filologie na FF UK, r. 1913 získal absolutorium k výuce řečtiny a latiny (PhDr. 1933). Od léta 1914 sloužil v rakousko-uherské armádě, již v květnu 1915 však upadl do ruského zajetí a v březnu 1916 vstoupil do legií (7. pluk), v nichž sloužil do konce r. 1920. V čs. armádě zůstal až do června 1921 (naposledy jako npor.), poté pracoval až do března 1939 v čs. diplomacii. V l. 1921-24 sloužil jako kancelářský tajemník čs. konzulátu v Kolíně n. Rýnem, po krátkém působení v centrále byl pak v l. 1925-1932 přidělen nejprve jako konzulární atašé a pak vicekonzul ke konzulátu v americkém Clevelandu. V l. 1932-35 byl vrchním ministerským komisařem na MZV, od července 1935 do počátku března 1939 pak vedl konzulát v Alžíru. Do Prahy se vrátil těsně před německou okupací a po likvidaci MZV pracoval od dubna 1939 jako vrchní odborový rada v protektorátním ministerstvu obchodu.  Jako „legionář“ byl dán k 30. 6. 1941 do předčasné výslužby, pak pracoval u české firmy Elba v Praze. Od června 1945 pracoval jako vrchní odborový rada znovu na MZV a od 1. 3. 1946 působil jako vyslanec v Mexiku; na funkci rezignoval počátkem dubna 1948 v reakci na příkaz MZV k návratu do Prahy. V exilu mj. deset let vyučoval na Mexico City College, studoval problematiku komunistického vlivu v Latinské Americe a překládal také ze španělštiny do češtiny pro exilová nakladatelství, např. spis W. Fernandéze Československo a svatý Václav (1963).

 

Lit.: Jožka PEJSKAR, Poslední pocta, sv. II, Curych 1985, s. 136–139.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s.  139-140