Po absolvování českého státního reálného gymnázia  v Duchově studoval na PrF UK (JUDr. 1931). Po studiích působil krátce jako asistent prof. F. Roučka, po absolvování vojenské prezenční služby pak nastoupil v červnu 1935 jako taj. M. Lobkowicze na generální ředitelství jeho velkostatku v Bílině a později v Praze. Po vypuknutí války odešel koncem dubna 1940 do Jugoslávie a později byl zařazen v hodnosti poručíka do československé jednotky na Středním východě (od r. 1941 jako zpravodajský důstojník). Po jejím příjezdu do Anglie nastoupil v červnu 1943 jako úředník MZV čs. exilové vlády a v srpnu 1944 byl přidělen čs. vládní delegaci pro osvobozené území, pro niž tajně zajišťoval šifrové spojení s Londýnem. V květnu 1945 byl po návratu zařazen do II. sekce ministerstva, v  srpnu 1946 pak byl přidělen jako správce vyslanectví a chargé d’affaires a. i. do Káhiry. K 1. březnu 1948 se ještě dočkal pověření úřadem velvyslance v Egyptě a v Habeši, pro nový režim se stal nicméně záhy nežádoucí osobu, koncem září 1948 byl z funkce odvolán. Jako řada dalších čs. diplomatů se do republiky již nevrátil a zůstal v exilu; na návrh AV MZV byl také k 24. 11. 1948 ze služeb ministerstva propuštěn. Později žil v Addis Abebě, kde jako poradce etiopského císaře působil i „jeho“ prof. F. Rouček.

J. Nk.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 128