Narodil se v rodině horníka, zakládajícího člena KSČ; vystudoval gymnázium v Ostravě a následně jazykovědu na FF MU (PhDr.). V 1939-42 pracoval jako pomocný úředník, v l. 1942-45 byl výpomocným učitelem na gymnáziu v Ostravě. Od r. 1945 se stal asistentem na FF MU v Brně a pak docentem na PedF v Olomouci, v té době sepsal také řadu studií z oboru jazykovědy, mj. monografie Ostravská hornická mluva (1956) a Moravsko-slezské nářečí (s J. Běličem, 1954). V r. 1945 vstoupil KSČ, jako asistent byl v únoru 1948 předsedou akčního výboru NF na FF MU. V letech1952-53 byl krátkou dobu náměstkem ministra školství Z. Nejedlého, poté se vrátil jako docent na VŠ pedagogickou v Olomouci. V r. 1958 byl jmenován prvním náměstkem ministra kultury L. Štolla a později i jeho nástupce, F. Kahudy, kterým zůstal do října 1963; v r. 1960 byl pak jmenován prof. českého jazyka na FF UK. Na MZV přišel v listopadu 1963 a k 28. 3. 1964, tedy už po definitivní roztržce mezi Pekingem a Moskvou, byl jmenován novým velvyslancem v Číně. Úřad zastával do května 1968 a zažil tu „výbuch“ tzv. kulturní revoluce, která výrazně zasáhla i do každodennosti velvyslanectví. Po návratu byl pak k 1. 8. 1968 předveden zpět na ministerstvo školství. Působil na FF UK, v l. 1972-74 byl proděkanem pro „kádrové záležitosti“ a zahraniční vztahy, funkci proděkana pro zahraniční vztahy zastával znovu v l. 1974-75

 

A.: Archiv Města Ostravy, Pozůstalost V. Křístka.

Lit.: K šedesátinám Václava Křístka. Naše řeč, 1978; Alois JEDLIČKA, Za profesorem Václavem Křístkem. Naše řeč 1979

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 451