Pocházel z rolnické rodiny, absolvoval učitelský ústav v Příboru (1907), později vyučoval na obecných školách v Paskově, Opavě a Ostravě-Příboru a začal také studovat práva. V l. 1914-18 sloužil nejprve v rakousko-uherské armádě a posléze v čs. legiích v Itálii, kde působil mj. jako tlumočník. Po vzniku ČSR zůstal zpočátku jako kapitán v armádě a dokončil studia na PrF UK (JUDr. 1922), kde také navštěvoval kursy pro konzulární a diplomatickou službu. Od června 1923 působil v čs. diplomacii, kde se specializoval především na vztahy se zeměmi Latinské Ameriky. Od května 1925 do února 1927 byl přidělen jako legační tajemník čs. vyslanectví Rio de Janeiru, od února 1927 do září 1930 pak vedl konzulát v Sao Paulu. V letech 1930-34 pracoval v ústředí, v „anglo-americkém“ oddělení národohospodářské sekce (odd. IV/5), současně byl literárně činný (Brazílie – poučení pro československé vystěhovalce /1929/; Stát Sao Paulo - informace čs. exportérům a vystěhovalcům /1933/, ad.), od října 1934 do ledna 1939 působil jako legační rada a zástupce tituláře na vyslanectví v Buenos Aires. Za okupace byl převeden jako odborový rada na ministerstvo školství, v březnu 1941 byl ovšem jako někdejší legionář předčasně penzionován. Zúčastnil se květnového povstání 1945 a vzápětí byl povolán opět do činné služby, od června 1946 pak zastával funkci vyslance v Peru. V Limě se na jaře 1947 ovšem dostal do konfliktu s podřízeným z řad KSČ, díky jehož insinuaci byl (na zákrok V. Clementise /viz/) v červenci t. r. z Peru odvolán a vzápětí po komunistickém převratu byl k 31. 3. 1948 dán na dovolenou s čekatelným a později penzionován. Ještě koncem padesátých let byl proskribován pro údajné negativní postoje k „lidově demokratickému zřízení“.

 

Lit.: J. Gebauer, Kresta Václav, in: Osobnosti Opavska, www.opava-city.cz

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 124