Vyrůstal v německé socialisticky orientované dělnické rodině; vystudoval vyšší obchodní školu a od r. 1902 pracoval jako úředník spořitelny, od r. 1904 se pak cele angažoval v aktivitách rakouské sociální demokracie v severních Čechách, mj. jako redaktor listu Freigeist a posléze jako redaktor (od r. 1913 šéfredaktor) listu Vorwärts v Liberci. V l. 1915-18 sloužil v rakouské armádě, poté se znovu zapojil do česko-německé politiky. Na počátku 20. let patřil k levici v sociální demokracii, náležel k zakládajícím členům KSČ (v 1922-24 byl jejím místopředsedou), stranu také od r. 1921 reprezentoval až do r. 1938 v Poslanecké sněmovně a od r. 1935 v senátu, jeho vliv jako stoupence B. Šmerala ale později klesal. V letech 1927-33 působil jako redaktor německé mutace čas. Komunistická Internacionála v Moskvě, kde se také spolupodílel na vydávání německé edice spisů V. I. Lenina. Po návratu do ČSR byl v l. 1934-38 šéfredaktorem německého komunistického deníku Rote Fahne a byl činný i publicisticky (studie Šedesát let dělnického hnutí /1938/). V době nacistické okupace ČSR nalezl azyl v Londýně, od června 1941 byl – jako jediný sudetský Němec – členem Státní rady, ovšem za KSČ. Po osvobození působil na ministerstvu informací a později v aparátu KSČ (jako politik mj. podpořil transfer většiny svých krajanů z republiky), od r. 1948 přednášel také na VŠPHV (viz např. studii: Z dějin sporů církve a státu /1950/). V červnu 1950 byl po J. Laštovičkovi (viz) jmenován velvyslancem v SSSR, kde působil do počátku  r. 1952, vzhledem ke kritickým názorům na represe části členů vedení KSČ (a také svému válečnému exilu na Západě) byl ale brzy z politického života „odstraněn“, ještě v l. 1954-55 nicméně vypracoval pro MZV materiály o německé otázce pro anticipovanou mírovou konferenci. Publikoval také stati o dějinách německého dělnického hnutí v Čechách a v Německu (Jak došlo v Německu k fašismu /1957/) a později vydal paměti Těsný domov – širý svět (1966), zabývající se především sociálními zápasy v pohraničí.

Lit.: Josef Požárský: Revolucionář Karel Kreibich. Liberec 1983.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s.446