Pocházel z rodiny českého řeznického mistra, žijícího ve Vídni, s rodiči přesídlil do ČSR až r. 1926. Původně se vyučil knihkupcem a knižním nakladatelem, od r. 1927 pracoval u fy Neubert jako prodavač, účetní a knižní redaktor. V letech 1937-45 byl prodavačem knih v rodinném knihkupectví v Hořicích. Již za války se údajně zúčastnil komunistického odboje, členem KSČ se formálně stal r. 1945 a hned po osvobození byl také předsedou NV v Hořicích. Ve volbách v květnu 1946 byl poprvé zvolen poslancem, v letech 1947-48 byl předsedou Ústředního svazu obchodníků, od března 1948 pak až do r. 1959 zastával funkci ministra vnitřního obchodu ve vládách K. Gottwalda, A. Zápotockého i V. Širokého (viz). Od ledna 1959 do ledna 1963 byl ministrem zahraničního obchodu, od listopadu 1963 do dubna 1968 byl pak jedním místopředsedů vlády J. Lenárta. Hned v lednu 1969 byl přijat na FMZV a od února téhož roku do léta 1971 působil jako velvyslanec v NDR, kde vydatně přispěl k „normalizaci“ vzájemných vztahů. Od září 1971 do října 1978 byl pak prvním náměstkem ministra zahraničí, do jehož kompetence mj. spadalo řízení tzv. Kvalifikační komise a tedy završení předcházejících „prověrek“ postojů čs. diplomatů z konce 60. let. Hodnocení z následujících let opakovaně oceňovala, že právě FK „se aktivně podílel a významnou měrou přispěl k porážce pravicových oportunistických sil v ČSSR. Po svém nástupu do zahraničních služeb pak neméně aktivně přispěl k očistě a konsolidaci poměrů na federálním MZV“. V říjnu 1978 byl ve funkci prvního náměstka vystřídán J. Knížkou (viz) a k 31. 10. 1978 odešel do penze.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 440 - 441