Pocházel z rodiny čs. leteckého důstojníka; vystudoval VŠ zemědělskou, již od poloviny šedesátých let se angažoval v postupně krystalizujícím opozičním studentském hnutí a v listopadu 1968 byl předsedou akčního výboru pro studentskou stávku. Na jaře 1969 byl zvolen předsedou Svazu vysokoškolských studentů Čech a Moravy, již r. 1970 však emigroval do USA a tam pokračoval ve studiích (PhD na Massatchussetském technologickém institutu). Od r. 1975 vyučoval politologii na Jihokalifornské univerzitě, v l. 1977-79 pracoval v českém vysílání Rozhlasu Peking, po návratu do USA působil jako manažer v soukromém sektoru. Současně publikoval a překládal do angličtiny, mj. práce v ČSSR zakázaných autorů (K. Kaplan, K. Kosík aj.). Poč. r. 1990 se vrátil do ČSFR a brzy byl přijat do čs. diplomacie, v l. 1991-93 byl generálním sekretářem federálního a po lednu 1993 krátce i českého MZV. R. 1993 se stal krátce ředitelem euroatlantické sekce českého MZV, v l. 1993-97 byl pak velvyslancem ČR u OSN v New Yorku (část jeho vystoupení byla zahrnuta do publikace ČR v Radě bezpečnosti /1998/). V době druhé vlády V. Klause byl povolán do Prahy jako jeden z náměstků ministra zahraničí J. Šedivého (viz), v letech 1998-2005 pak působil jako velvyslanec ČR u NATO (a reprezentoval tak republiku u aliance poté, co se stal jejím řádným členem). V dubnu 2005 byl na základě konkursu přijat do aparátu EU, kde se stal jedním ze zástupců generálního ředitele Evropské komise, do jehož kompetence spadaly vztahy EU se zeměmi tzv. Evropského hospodářského prostoru, USA, východní Asií a Austrálií.

Lit.: Z. PALAČÍK, Karel Kovanda: zápasy svědomí. Praha 2011.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 720 - 721