Pocházel z  rodiny uzenáře, přesto již v sedmnácti letech (1948) vstoupil do KSČ. Vyučil mechanikem v Motorletu v Jinonicích (1950), později vystudoval Střední průmyslovou školu strojní (1954) a pracoval ve Výzkumném ústavu naftových motorů v Praze a posléze jako mistr v učňovské škole v Jinonicích. K 1. 9. 1961 byl přijat na MZV, absolvoval jednoroční odbornou školu MZV a poté působil nejprve v 9., blízkovýchodním odboru a v l. 1962-68 jako atašé resprespektive III. tajemník ambasády v Chartúmu, kde mj. v srpnu 1968 zastupoval i velvyslance J. Starečka (viz); prosovětský postoj mu pak usnadnil další kariéru. V r. 1969 byl přijat ke studiu na VŠP při ÚV KSČ, v r. 1970 a znovu r. 1971 krátkodobě působil na obchodním zastupitelství ve Frankfurtu n. Mohanem, po absolvování školy od července 1973 pracoval jako I. tajemník na 1., sovětském odboru FMZV. Od prosince 1974 do června 1979 byl přidělen jako rada II. třídy na čs. ambasádu v SSSR, po návratu byl nejprve zástupcem vedoucího sovětského odboru a pak dva roky (1980-82) působil mimo MZV (zřejmě u rozvědky). Od března 1982 do září 1983 zastával funkci velvyslance v Indonésii, vzhledem k vážnému onemocnění se však musel z Djakarty předčasně vrátit. Jako velvyslanec-specialista pak ještě pracoval v sovětském odboru FMZV, již po necelém roce však zemřel.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 435 - 436