Pocházel z hornické rodiny, původně se vyučil automechanikem v Litoměřicích.  Po absolvování tzv. dělnické přípravky (1952) studoval Fakultu mezinárodních vztahů VŠPHV a později PrF UK (1956); již od r. 1954 byl také členem KSČ, poté nastoupil jako referent na AO MZV, kde měl v referátu mj. Afghánistán a Srí Lanku. Od ledna 1960 byl přidělen jako atašé na vyslanectví v Dillí, v l. 1961-63 byl vicekonzulem v Kalkatě. Po návratu působil opět v 8. AO jako referent pro Indonésii, 1964-65 absolvoval roční kurs Odborné školy MZV a od srpna 1965 byl na čtyři roky přidělen jako III. (později II.) tajemník k vyslanectví v pákistánském Karáčí. Brzy po návratu přešel na MO ÚV KSČ (resp. OMP ÚV), kde měl v referátu „kapitalistické“ státy Asie a začal také provázet delegace KSČ při návštěvách v této oblasti, kde zároveň působil jako příležitostný dopisovatel Rudého práva. Na FMZV se vrátil až v únoru 1982 a hned od března 1982 do března 1987 působil jako velvyslanec v „lidově demokratickém“ Afghánistánu, kde prožil velkou část tamní občanské války. Po skončení mise v Kábulu byl jmenován nejprve zástupcem vedoucího 3. odboru, po reorganizaci FMZV pak k 1. 10. 1988 zástupcem ředitele 2. TO pro asijské socialistické státy. Krátce před listopadem 1989 byl ustaven posledním komunistickým předsedou CZV ROH; v dubnu 1990 byl převeden zpět na 4., asijský TO a k 1. 3. 1991 byl definitivně penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 432