Vystudoval Pedagogický institut v Pardubicích (1964), později dějepis a češtinu na FF UK, kde se začal specializovat na historii Latinské Ameriky (PhDr. 1973). Následně vyučoval jako profesor na gymnáziu ve Vysokém Mýtě, v l. 1985-88 působil jako pedagogický expert v Mosambiku, což přispělo k jeho stálému zájmu o portugalskou koloniální říši. Po změnách v r. 1989 se stal nejprve ředitelem gymnázia ve Vysokém Mýtě a koncem r. 1991 byl přijat do čs. diplomacie s předurčením k výjezdu do některé z důležitých zemí lusofoní Afriky. V následujícím období byl jmenován I. tajemníkem na československé ambasádě v Luandě, kterou po odvolání velvyslance J.Sutnera (viz)v srpnu 1992 vedl jako (poslední) federální diplomatický zástupce v Angole. Protože na podzim toho roku v zemi znovu vypukla občanská válka a boje zasáhly i čs. ZÚ, byli jeho zaměstnanci v listopadu evakuováni, ambasáda uzavřena (a zastupování čs. zájmů přeneseno na čs. velvyslanectví v Harare).  J.K. se vrátil do akademické sféry a působil nejprve na PeF VŠ pedagogické v Hradci Králové, později (jako docent) na FF tamější východočeské univerzity. Publikoval také takřka tři desítky knižních titulů převážně z dějin Afriky a celého lusofoního světa, mj. obsáhlé dějiny Brazilie (1998), Portugalska (1999), Angoly (2008) a Mosambiku (2010). Naposledy uveřejnil moderní Dějiny Afriky, Vývoj kontinentu, regionů a států (2012).

 Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 713 - 714