Vyrůstal v dělnické rodině, po válce se vyučil nejprve mechanikem v přerovské Meoptě (1949), poté prošel mistrovskou průmyslovou školou, r. 1951 absolvoval (již jako člen KSČ) dělnickou přípravku ke studiu na VŠ. V r. 1952 byl přijat na VŠPHV, po jejím zrušení pak v l. 1953-59 vystudoval mezinárodní právo a amerikanistiku na MGIMO (JUDr. 1960), od dubna 1959 pak působil v čs. diplomacii. Začínal na mezinárodním odboru jako referent pro národně osvobozenecká hnutí, v l. 1960-64 byl nejprve jako atašé a pak III. tajemník přidělen na ambasádu do Moskvy. Od října 1964 pracoval v OMO MZV, kde byl zařazen do skupiny pro otázky odzbrojení, v srpnu 1968, kdy se zúčastnil jednání Výboru 18 v Ženevě, s dalšími diplomaty odmítl protestovat proti invazi vojsk Varšavské smlouvy, což mu zajistilo další kariéru. V prosinci 1968 byl jmenován II. tajemníkem na čs. stálé misi u OSN v New Yorku, od prosince 1970 pracoval znovu tři roky na ZÚ Moskva  (jako I. tajemník, posléze jako rada II. tř.), od ledna 1973 jako rada OMO opět participoval na odzbrojovacích jednáních. K 1. 3. 1975 byl převeden do OMP ÚV KSČ, kde se záhy stal vedoucím odboru pro vyspělé kapitalistické státy, v r. 1982 byl pak jmenován zástupcem vedoucího celého oddělení. V prosinci 1988 se vrátil na FMZV a vzápětí byl jmenován čs. velvyslancem na Stálé misi u mezinárodní organizace ve Vídni (střídal zde B. Handla /viz/), kterou pak vedl do června 1990. K 15. 6. 1990 z FMZV odešel, i nadále se však angažoval v KSČ. R. 1996 za tuto stranu neúspěšně kandidoval do senátu v obvodu Kutná Hora. Byl také členem představenstva firmy Agora.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 417 - 418