Vyrůstal v dělnickém prostředí, po absolvování dvouleté obchodní školy pracoval od r. 1937 (až do r. 1948) jako skladník a později vedoucí skladu Železářské a obchodní společnosti. Od mládí se (po boku otce) angažoval v komunistickém hnutí, v závěru okupace se zúčastnil komunistického odboje. Od r. 1948 působil ve stranickém aparátu, nejprve na obvodním výboru pro Prahu 8, pak na KV KSČ, od r. 1950 byl tajemníkem organizačního oddělení ÚV KSČ. Později byl mj. „pomocníkem“ tajemníka ÚV J. Hendrycha, 1953-54 vedl sekretariát ministra zemědělství a později ministra průmyslu. V l. 1956-65 působil jako zástupce vedoucího oddělení stranických orgánů ÚV KSČ, později oddělení organizačně-politického. Po srpnu 1968 se zúčastnil formování „zdravého“ jádra strany, od r. 1970 vedl krátce oddělení členské evidence a statistiky ÚV. V únoru 1971 byl (hned v hodnosti rady I. tř.) převeden na FMZV a vzápětí jmenován generálním konzulem v Záhřebu, kde působil do května 1976. Po návratu do Prahy byl zařazen do tzv. Ústřední revizní komise ministerstva, od r. 1. 2. 1977 byl pověřen jejím vedením a od ledna 1979 do června 1982 stál v jejím čele jako řádný vedoucí. K 30. 6. 1982 odešel do penze, za celoživotní služby „straně“ byl odměněn též osobním důchodem.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 417