Absolvoval obchodní akademii (maturita 1935), pak pracoval od r. 1937 nejprve jako výpravčí, od r. 1941 na ředitelství ČSD v Hradci Králové. Po válce vstoupil do KSČ a začal pracovat na ředitelství ČSD v Ústí n. L., od r. 1950 působil dva roky na Ústředním ředitelství drah, následujících pět roků (1952-57) byl vedoucím tzv. služby nákladových a komerčních prací opět v Ústí n. Labem. K 1. 4. 1957 byl přijat na MZV, absolvoval právě zřízenou odbornou školu a od června 1958 pracoval (v hodnosti II. tajemníka) na tehdejším mezinárodním odboru jako expert na otázky železniční a letecké dopravy. V listopadu 1961 byl jmenován generálním konzulem v Drážďanech, kde pak působil dva roky až do zrušení tamního GK; poté pracoval opět v odboru mezinárodních organizací jako specialista na dopravní problematiku. V l. 1964-65 absolvoval další kurs na odborné škole MZV, pak působil opět na OMO, resp., na nově OMEO. V červnu 1968 byl nominován zástupcem vedoucího čs. mise u DKNS v Panmundžonu, po návratu pak nalezl uplatnění znovu na OMEO jako vedoucí referent pro mezinárodní dopravu, od r. 1972 v hodnosti rady II. tř.  Od dubna 1973 byl tři roky zástupcem vedoucího archivně-dokumentačního odboru, od listopadu 1976 byl pak přidělen do září 1980 jako rada na ambasádu do Haagu jako zástupce tamního tituláře. Po návratu byl penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 415