Pocházel z rodiny sociálně demokratické senátorky Betty Karpíškové (umučené r. 1942 v Osvětimi). Absolvoval reálné gymnázium (1925), pak vystudoval PrF UK v Praze (JUDr. 1932), poté pracoval jako koncipista zemské správy politické, od ledna 1935 pak působil v čs. diplomacii. Od července 1935 byl až do německé okupace zástupcem konzula v Kolíně nad Rýnem, po likvidaci čs. zahraniční služby byl přeřazen na protektorátní ministerstvo obchodu. Zúčastnil se domácího odboje (kolportoval mj. ilegální list V boj), od května 1941 byl Němci vězněn na Pankráci, v Terezíně a ve Straubingu. Od léta 1945 pracoval znovu na MZV; od září t. r. do října 1949 byl velvyslaneckým radou v Bělehradu (a zástupce velvyslance J. Korbela /viz/), v únoru 1948 se (jako člen ČsSD) postavil na stranu KSČ, což mu umožnilo jako jednomu z nemnoha vyšších úředníků MZV demokratické éry pokračovat v kariéře. V říjnu 1949 byl dočasně ustaven přednostou čínského oddělení AO (A II-3), v letech 1953-54 vedl celý AO. V říjnu 1954 byl jmenován prvním velvyslancem nového režimu v již republikánském Egyptě, kde prožil i suezskou krizi, současně reprezentoval ČSR i v Etiopii. Po návratu do Prahy v září 1959 se stal dočasně vedoucím 9., blízkovýchodního odboru MZV, brzy byl ale (jako někdejší socialista) přeřazen do méně exponované funkce šéfa Správy služeb diplomatického sboru. Zemřel na recidivu rakoviny. 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 414