Vyrůstal v hornické rodině, po absolvování česko-polského gymnázia v Orlové (maturita 1923) začal studovat PrF, ze sociálních důvodů však studia dokončil až r. 1933 (JUDr.). V l. 1930-33 pracoval na státním pozemkovém úřadu, od r. 1933 byl pak advokátním koncipientem u soukromé firmy a současně působil jako právní poradce socialist. Odborového sdružení zaměstnaneckého. V l. 1941-45 byl vedoucím právního oddělení protektorátní NOUZ, odkud přešel po osvobození na Ústřední radu odborů. Angažoval se v soc. demokracii (po r. 1948 v KSČ), v únoru 1948 byl členem AV advokátní komory, brzy poté se stal vedoucím kabinetu ministra sociální péče E. Erbana, již v květnu 1948 byl však povolán na MZV. Od června t. r. byl přidělen jako velvyslanecký rada na čs. ambasádu ve Varšavě, v únoru 1949 byl pak jmenován prvním čs. generální konzulem ve Štětíně. Na Baltu působil dva roky, k 1. 2. 1951 byl pak přeložen do ústředí a pracoval jako právník a později národohospodářský referent na mezinárodním odboru. V l. 1954-56 se opakovaně zúčastnil jednání Dunajské komise v Budapešti, k 30. 6. 1958 byl však nucen k MZV odejít, mj. pro svoje náboženské založení. V následujících letech pracoval jako úředník v pražském Ústavu sociálního zabezpečení.     

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 410 - 411