Pocházel z úřednické rodiny; po absolvování reálného gymnázia (maturita 1940) prošel ještě abiturientským kurzem při obchodní akademii, v dalších studiích mohl pokračovat až po osvobození. Od r. 1941 pracoval jako úředník, v l. 1943-45 byl nuceně pracovně „nasazen“ v továrně Letov. V l. 1945-48 vystudoval PrF UK (JUDr. 1948), současně studoval na VŠPS; od 1. 4. 1948 pak pracoval (jako člen KSČ od r. 1945) více než deset let na MZO. Brzy se stal přednostou oddělení pro obchod s textilem a kůží (odd. II/3), 1949-51 působil jako zástupce přidělence a 1951-52 jako obchodní přidělenec na velvyslanectví v Londýně. Po návratu do Prahy byl nejprve referentem pro Kanadu na MZO, později byl vedoucím oddělení pro severní a střední Ameriku, od r. 1953 pak vedl oddělení pro jižní a jihovýchodní Asii (a počítalo se s ním jako s vedoucím obchodního zastoupení v Indii). V l. 1955-58 řídil na MZO odbory pro Asii a Afriku, k 15. 12. 1958 pak přešel na MZV. Od dubna 1959 působil jako velvyslanec v Afghánistánu, již koncem prosince 1960 se však musel z Kábulu ze zdravotních důvodů vrátit a od ledna 1961 do května 1962 zastupoval ČSSR jako velvyslanec v Norsku. Již v říjnu t. r. byl vyslán jako nový vyslanec, od října 1964 velvyslanec do Řecké republiky, po návratu z Athén se stal zástupcem vedoucího OMO Z. Černíka (viz). V lednu 1966 byl jmenován vedoucím nově zřízeného mezinárodně ekonomického odboru (později OMEO) a v následujícím období náležel k předním zastáncům tzv. obrodného procesu na MZV; již koncem r. 1969 byl z vedoucí funkce suspendován, po následujících „pohovorech“ vyloučen z KSČ a k 31. 1. 1971 musel z ministerstva odejít. Později spolupracoval s levicovou „protinormalizační“ opozicí, pro jejíž samizdaty napsal několik ekonomických analýz.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 405 - 406