Pocházel z rodiny železničáře; absolvoval gymnázium v Turnově (maturita 1952), poté začal studovat Fakultu mezinárodních vztahů VŠ politických a sociálních věd, studia dokončil na PrF UK (JUDr. 1956). Hned po skončení studií začal pracovat na MZV; začínal jako referent pro Kambodžu a Laos na asijském odboru, v l. 1958-61 byl přidělen jako atašé k velvyslanectví v Hanoji, poté pracoval opět na 7., asijském TO. V l. 1963-64 absolvoval jednoroční odbornou školu MZV, poté pracoval na 9., blízkovýchodním TO a od května 1965 do října 1968 působil jako III. tajemník na velvyslanectví v Káhiře. Po návratu do Prahy se připojil k pookupační tzv. Levé frontě a brzy, již v lednu 1970, přešel z blízkovýchodního odboru FMZV do reorganizovaného OMP ÚV KSČ, kde se stal referentem pro Blízký východ. Na FMZV se z „aparátu“ vrátil až k 1. 7. 1980, byl přidělen na 8. odbor a od října 1980 působil jako velvyslanec v Libyi, kde v té době pracovalo přes 4000 Čechoslováků. Jako titulář v Tripolisu se podílel mj. na přípravě tamní návštěvy prezidenta G. Husáka v září 1981 a také návštěvy plk. Kaddáfího v Praze, po skončení mise byl pak jmenován vedoucím afrického 10. (po reorganizaci v létě 1988 5.) odboru FMZV. Od října 1988 zastával funkci velvyslance v Zimbabwe, odkud byl odvolán již k 1. 4. 1990. Ačkoliv se snažil zůstat ve službách MZV, již k 31. 8. 1990 byl pro údajnou nadbytečnost z diplomacie propuštěn. Své působení v zahraniční politice vylíčil v memoárech  Panna diplomacie a paní politika  (Praha – Štrasburk 2008).

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 401