Pocházel z rodiny národně-socialisticky orientovaného dělníka; po studiích gymnázia v Brně (maturita 1941) pracoval jako úředník v Zemském zemědílném ústavu, od r. 1943 byl „totálně nasazen“. Již koncem okupace spolupracoval s levicově orientovaným odbojem (skupina Socialistický pokrok), r. 1945 vstoupil do KSČ. V l. 1945-48 vystudoval PrF MU, kde se v únoru 1948 angažoval v AV (JUDr. 1948), na fakultě pak zůstal do r. 1950 jako asistent. Od října 1950 až pak působil do smrti v čs. diplomacii. Začínal ve školním oddělení kádrového odboru (D/I-3), od června 1952 pracoval v asijském odboru (AO/3) a postupně se vyprofiloval na jednoho z expertů na problematiku Předního východu. Od září 1954 do dubna 1959 vedl jako chargé d’affaires zastupitelský úřad v Tel Avivu, kde také prožil na podzim 1956 tzv. suezskou krizi. Po návratu do Prahy byl v hodnosti I. tajemníka přidělen na 9., blízkovýchodní odbor MZV, brzy se stal vedoucím jednoho z jeho oddělení a zástupce vedoucího odboru. V prosinci 1959 byl jmenován prvním řádným velvyslancem ČSR v Maroku, kde působil do října 1962. Po návratu z Rabatu byl znovu zařazen do 9. TO a posléze se stal opět zástupcem jeho vedoucího. Na podzim 1969, nedlouho po tamní „revoluci“ Muammara Guaddafiho, byl schválen do funkce nového velvyslance v Libyi, kam odjel koncem téhož roku, již po osmi měsících své mise však náhle zemřel.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 398