Pocházel z úřednické rodiny; absolvoval reálné gymnázium v Praze (maturita 1936) a pak začal studovat PrF UK, uzavření VŠ mu však znemožnilo studia dokončit. Za protektorátu pracoval od r. 1942 jako smluvní úředník na ministerstvu zemědělství, r. 1945 vstoupil do KSČ a stal se úředníkem nově založeného ministerstva informací. Krátce působil jako redaktor Práva Lidu a také Rudého práva, v dubnu 1946 byl pak vyslán jako kulturní přidělenec na ambasádu do Jugoslávie. V září 1948 se stal definitivním úředníkem MZV, po návratu do Prahy v říjnu 1949 byl povýšen na odborového radu a vedl nejprve oddělení tiskového odboru a posléze (1950-51) celý odbor. V r. 1951 přešel do Rudého práva, kde se posléze stal šéfredaktorem jeho zahraničně-politické rubriky, v letech 1959-66 byl generálním tajemníkem v Praze sídlící MON. K 1. 8. 1967 byl znovu přijat na MZV a od října 1967 do října 1969 zastával úřad velvyslance v Severním Vietnamu, kde zažil jak vyvrcholení amerických náletů na Hanoj, tak sovětskou invazi do ČSSR, kterou prý v zásadě od počátku podporoval. Po návratu do Prahy byl nejprve zařazen do 3. odboru asijských soc. států a posléze do odboru pro kulturní styky, od září 1971 do ledna 1975 stál v čele Čs. společnosti pro mezinárodní styky. V té době také publikoval v Nové mysli, v Životě strany, Rudém právu a dalších komunistických  periodikách články o zahraničně-polických problémech. Od ledna 1975 byl zařazen v OMO FMZV s výhledem výjezdu do New Yorku jako zástupce velvyslance u OSN, záměr však nebyl realizován a neuskutečnilo se ani jeho jmenování velvyslancem v některé africké zemi. V březnu 1978 přešel do resortu ministerstva kultury, současně zůstal členem Ústředního výboru Svazu čs. novinářů, kde zůstal do penzionování.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 491