Po gymnaziálních studiích v Lublani, Vídni a Olomouci (maturita 1914) začal studovat PrF na české univerzitě v Praze, od října 1915 však musel sloužit v rakousko-uherské armádě a studia posléze dokončil až v l.  1919-20 (JUDr. 1920). Po vzniku ČSR sloužil jistou dobu v čs. armádě, od března 1920 pak až do jara 1948 působil nepřetržitě v čs. diplomacii. Začínal jako konzulární, respektive legační atašé v Haagu (1921-23), od března 1923 byl téměř dva roky přidělen jako legační tajemník II. tř. na vyslanectví v Berlíně. Od února 1925 pracoval ve 3. odd. (pro střední a severní Evropu) národohospodářské sekce MZV, od 1. 2. 1927 dokonce února 1931 pak působil jako zástupce generálního konzula v Hamburku. Od března 1931 do září 1933 byl vrchním ministerským komisařem v ústředí, od 1. 10. 1933 do června 1935 byl pak opět jedním z legačních tajemníků na čs. vyslanectví v Německu. K 1. 7. 1935 byl (v hodnosti I. taj.) přeložen do Londýna a zde také – jako zástupce chargé d’affaires K. Lisického (viz) – zůstal i po německé okupaci českých zemí. Úředníkem čs. legace u britské vlády zůstal (později hodnosti legačního rady) až do října 1945, kdy byl po dvanáctileté službě v zahraničí přeložen do Prahy. Jako vrchní odborový rada byl zařazen do xx odboru, k 1. 6. 1947 pak byl jmenován vyslancem ČSR v Kolumbii, pověřený zastupováním republiky i v Ekvádoru. Ač politicky náležející k sociální demokracii, patřil k prvním čs. titulářům, jenž  již 11. 3. 1948 na úřad rezignoval, podařilo se mu však jistou dobu udržet budovu čs. legace v Bogotě, nežli ji převzal nový chargé d’affaires Bretyš, vyslaný již komunistickou vládou. Poté se zapojil do aktivit čs. exilu.  

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 103