Pocházel z rodiny učitele; absolvoval čs. státní gymnázium v Užhorodě (maturita 1930) a následně PrF UKom (JUDr. 1940), poté pracoval jako advokátní „osnovník“ (koncipient) a od r. 1943 úředník u firmy Telegrafia. V r. 1944 se aktivně zúčastnil SNP (skupina Gen. Štefánik), na přelomu 1944-45 byl krátce vězněn. Po osvobození vstoupil (již jako člen KSS) jako úředník do obnovované státní administrativy a v červnu 1945 náležel k úředníkům, přijatým z podnětu státního tajemníka V. Clementise (viz) na MZV. Od října 1945 byl přidělen jako legační tajemník I. třídy k Úřadu čs. delegáta (od r. 1947 vyslanectví) v Bukurešti, kde působil do května 1948. K 16. 6. 1948 byl (po rezignaci J. Omiliaka, /viz/) jmenován novým konzulem v Marseilles, na příkaz k odvolání poč. ledna 1950 však reagoval i on vystoupením ze služby a následnou emigrací. Další konzul pak již jmenován nebyl (úřad vedl jako správce R. Lacko) a konzulát byl poč. r. 1951 uzavřen.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 374 - 375