Absolvoval dvouletou obchodní školu (1947), krátce pracoval na drobném hospodářství své matky, pak jako úředník bratislavské fy Kovosmalt. V r. 1951 vstoupil do KSČ a po krátkém působení v aparátu ČSM vystudoval VŠPHV, resp. po její likvidaci PrF UK (JUDr. 1955) V následujících dvou letech pracoval údajně v aparátu KSČ (pravděpodobně již tehdy ve struktuře zpravodajské služby ministerstva vnitra), a k 1. 9. 1958 byl přijat na MZV, kde následně působil s přestávkami více než třicet let. Nejprve absolvoval Odbornou školu MZV, poté byl zařazen na 6., asijský odbor a v l. 1960-62 byl přidělen jako III. tajemník na čs. vyslanectví do Teheránu. Po návratu odešel na rok a půl na „neplacené volno“ mimo MZV, k 1. 5. 1964 se však do Černínského paláce vrátil a od srpna t. r. do července 1968 působil jako II. tajemník na ZÚ Dillí, kde měl v referátu ekonomickou problematiku. Po návratu z Indie pracoval v tzv. indické skupině (odd.) 7. TO MZV, od září 1975 byl pak znovu přidělen pět roků na čs. ambasádu v Dillí, kterou také opakovaně vedl jako chargé d’affaires. Po návratu dočasně z FMZV odešel (oficiálně na ÚV NF, ve skutečnosti do centrály rozvědky), v září 1982 byl pak jmenován diplomatickým zástupcem ČSSR (jako chargé d’affaires) v Jordánsku, kde tamní ZÚ vedli již od poč. 70. let pracovníci ministerstva vnitra, legalizovaní funkcemi FMZV. Legaci v Amánu vedl do konce r. 1988 (kdy ho vystřídal rezident  S. Kozubík), po návratu přešel jako pedagog na VŠP při ÚV KSČ.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 372