Pocházel z rodiny stavebního inženýra (jeho nevlast. bratrem byl Zdeněk Hradec /viz/), po absolvování gymnázia (1944) byl krátce totálně nasazen u Technische Nothilfe v Ostravě. Hned v květnu 1945 vstoupil do KSČ, 1945-48 vystudoval PrF UK, současně překládal z ruštiny pro Svět Sovětů a od r. 1946 pracoval jako tajemník v Sovětské informační kanceláři (Sovinformbyro). Později působil jako překladatel pro ÚV KSČ (do češtiny přetlumočil mj. dva svazky Spisů J. V. Stalina) a od 1. 7. 1953 začal pracovat na MZV. Začínal v politicko-informačním oddělení sovětského odboru (SO-1), od května 1955 byl přidělen rok jako sekretář k čs. misi u DKNS v korejském Panmundžonu. Po návratu byl zařazen do západoevropského odboru a od prosince 1956 do dubna 1960 byl přidělen jako I. tajemník (a zástupce tituláře) na čs. legaci do Haagu. Od května 1960 byl dva roky asistentem („pomocníkem“) ministra V. Davida (viz), od června 1962 pak působil téměř dva roky jako chargé d’affaires v Zaire. V dubnu 1964 byl na krátko odvolán do Prahy, od září t. r. až do podzimu 1968 byl velvyslancem v Mali, akreditovaným současně i v Mauretánii, jehož misi ukončilo mj. svržení levicové vlády M. Keity v Bamaku. Po návratu působil krátce v GS MZV, od 4. 2. 1969 pak vedl odbor zahraničních informací na Úřadu předsednictva vlády. Po likvidaci tohoto pracoviště poč. r. 1970 se sice vrátil na FMZV, vzhledem k vyloučení z KSČ však musel k 28. 2. 1971 z ministerstva odejít. Poté se živil opět jako překladatel.      

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 365 - 366