Po absolvování gymnázia (1919) vystudoval romanistiku na FF UK (absolutorium r. 1923), ve studiích pokračoval ještě na univerzitách v Marseilles a v Římě na Istituto di kultura Italiana. Od r. 1927 vyučoval na vyšší dívčí škole v Praze, od r. 1929 pak jako prof. na státním reálném gymnáziu, v r. 1937 působil také půl roku jako lektor bohemistiky na univerzitě v Neapoli. V květnu 1945 byl přijat na MZV a již k 15. 6. t. r. byl přidělen jako legační tajemník na čs. vyslanectví v Římě, kde působil do ledna 1948. Nedlouho po komunistickém převratu byl k 15. 4. 1948 jmenován novým legačním tajemníkem do Buenos Aires, odkud byl v červnu 1948, po rezignaci tamního vyslance M. Rašína (viz), přeložen na vyslanectví do Montevidea. Jako prozatímní zástupce ČSR v Uruguaji pak působil do března 1949, kdy byl odvolán. V září 1951 byl pak z MZV „převeden“ do výroby, do cihelny v Uhříněvsi.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 365