Pocházel ze známé slovenské vlastenecké rodiny, jeho otec, právník Fedor H. byl mj. členem čs. delegace na mírové konferenci v Paříži v l. 1919-20. Vystudoval PrF v Praze a Bratislavě (JUDr. 1936), pak působil jako advokátní koncipient ve Vrchlabí, později u fy Manchester v Anglii (1937-38). V době tzv. Slovenské republiky byl zaměstnancem Obilní společnosti a Dovosu v Bratislavě a spolupracoval s opozicí. Aktivně se také zúčastnil SNP, od května 1945 pak pracoval v KPR jako tajemník pro slovenské věci, odkud přešel v lednu 1946 do služeb MZV. K 1. červnu 1946 byl jmenován legačním tajemníkem I. tř. na vyslanectví ve Washingtonu, ještě koncem r. 1947 byl povýšen na radu. Vzápětí po komunistickém převratu a následné snaze velvyslancem J. Papánka (viz) o jeho „zmezinárodnění“ stížností k RB OSN byl 3. dubna 1948 jmenován mimořádným vyslancem a zplnomocněným ministrem (a později velvyslancem) ČSR u OSN v New Yorku, kde pak působil jako reprezentant komunistické vlády více než dva roky. Po odvolání V. Clementise (viz) a dalších vysokých čs. diplomatů z úřadu však 16. 5. 1950 na svou funkci velvyslance rezignoval a vzápětí a napsal otevřený dopis J. V. Stalinovi, v němž odsoudil „jeho politiku v lidově demokratických státech“. Následně požádal o azyl přímo prezidenta H. Trumana a zůstal v USA. Rodině byl vzápětí v ČSR zabaven veškerý majetek.

 

Lit.: S. MICHÁLEK, Ján Papánek. Politik, diplomat, humanista, 1896-1991. Bratislava 1996.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 362