Syn přadleny; vyučil se truhlářem, od r. 1931 pracoval u soukromé truhlářské firmy v Praze, od r. 1936 pak u Dopravních podniků města Prahy v pankrácké vozovně (až do r. 1951), kde se také zúčastnil Pražského povstání v květnu 1945. Ve třicátých letech byl členem sociální demokracie, od června 1945 KSČ. V l. 1951-52 absolvoval diplomatickou školu pracujících MZV a od června 1952 začal pracovat v sovětském odboru ministerstva (později jako vedoucí tzv. operativního oddělení), od března 1954 do ledna 1958 byl pak přidělen jako II. (od října 1955 jako I.) tajemník na ambasádě v Moskvě, kde současně studoval tzv. večerní univerzitu marxismu-leninismu. Po návratu působil opět v sovětském odboru, v l. 1958-59 absolvoval jednoroční kurs na odborné škole MZV a od ledna 1960 do srpna 1963 působil jako generální konzul v Záhřebu. Od listopadu 1963 do dubna 1965 byl „uvolněn“ pro funkci předsedy ZV ROH, v dubnu 1965 byl jmenován (s propůjčenou hodnosti pplk.) zástupcem vedoucího čs. delegace v DKNS v Panmundžonu, kde působil až do července 1968. Od prosince 1968 do března 1972 byl opět předsedou ZV ROH na FMZV, poté se stal zástupcem vedoucího Čs. společnosti pro mezinárodní styky, podléhající tehdy Zamini, kde vedl oddělení družby s městy v „nesocialistických“ zemích. V této instituci působil až do odchodu do penze v květnu 1975, jako brigádník ale pracoval na FMZV, zvláště v jeho GS, s přestávkami až do r. 1983.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 360 - 361