Po absolvování reálky (maturita 1907) vystudoval strojní inženýrství na pražském  VUT (ing. 1912), poté pracoval až do první světové války jako konstruktér ve Škodových závodech v Plzni. Od léta 1914 byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, v srpnu 1916 byl zajat a již od září 1916 sloužil v čs. legiích v Rusku, a to až do dubna 1920. V říjnu 1920 byl přijat do diplomacie, v dubnu 1921 jmenován vicekonzulem a v prosinci 1922 konzulem II. tř. V září 1923 byl vyslán jako konzul (a současně první diplomatický zástupce republiky) do Finska, kde nejprve vedl konzulát v Helsinkách a od ledna 1928 se stal prvním chargé d’affaires en pied na tamním vyslanectví. Ve Finsku působil až do listopadu 1929, poté pracoval jako odborový rada v dopravním oddělení národohospodářské sekce (odd. IV/7) MZV. Od listopadu 1933 zastával až do německé okupace úřad konzula v Milánu. Po německé okupaci českých zemí v březnu 1939 byl nucen fašistickými úřady konzulát vydat; po návratu do Prahy byl dán na dovolenou s čekatelným a později, r. 1941, jako bývalý legionář definitivně penzionován. Po osvobození již nebyl reaktivován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 088