Studoval jičínskou reálku (1910), poté v l. 1911-13 pět semestrů exportní akademie ve Vídni; pak byl do léta 1914 zaměstnán jako korespondent u soukromé firmy ve Vídni. Od léta 1914 musel sloužit v rakousko-uherské armádě, v říjnu 1915 byl zajat a v červnu 1916 vstoupil nejprve do srbské dobrovolnické armády a v létě následujícího roku do čs. legií. V l. 1918-19 velel jednomu z praporů 7. pluku „tatranského“, později praporu 12. pluku, v březnu 1919 byl ustaven důvěrníkem čs. vlády v Šanghaji, kde pak s přestávkami zůstal – již jako konzulární úředník v čs. diplomacii – až do r. 1929. V l. 1929-30 působil v MZV, od ledna 1931 byl pak přidělen jako vicekonzul (a zástupce konzula) na generální konzulát v kanadském Montrealu, kde (i se svým nadřízeným F. Pavláskem /viz/) zůstal i po německé okupaci v březnu 1939. Zapojil se do čs. odboje, později (po Pavláskově jmenování velvyslancem), se sám načas stal generálním konzulem v Montrealu a v říjnu 1942 byl jmenován generálním konzulem v Chicagu. V r. 1944 byl přeložen jako velvyslanecký rada (a zástupce Z. Fierlingera /viz/) na ZÚ do Moskvy, v sovětské metropoli působil jako zástupce tituláře až do července 1946 (a od března 1945, kdy se Z. Fierlinger stal předsedou vlády, také vedl ambasádu jako chargé d’affaires ad interim. Od července 1946 působil jako vrchní odborový rada, později ministerský rada v národohospodářské sekci MZV, v únoru 1948 byl dokonce jmenován přednostou oddělení IV/2, jmenování bylo ale vzápětí zrušeno a JH byl koncem následujícího roku dán na dovolenou s čekatelným; brzy se mu ale podařilo emigrovat na Západ.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 086