Pocházel z východoslovenské malorolnické rodiny, otec náležel k zakládajícím členům KSČ (a byl v době maďarské okupace vězněn). Po absolvování gymnázia v Humenném (maturita 1953) vystudoval FF UK, obor mezinárodní dělnické a komunistické hnutí (PhDr. 1958). Od r. 1960 byl krátce asistentem na PedF v Prešově, již r. 1962 se však stal činovníkem OV KSČ v Prešově. V letech 1966-69 absolvoval interní aspiranturu v Akademii společenských věd při ÚV KSS (tamtéž později, r. 1979, získal za práci Boj komunistických stran za pokrok a mír v 70 letech i titul DrSc.) a následně v l. 1969-70 vedl odbor propagandy při ÚV KSS v Bratislavě. Od r. 1970 pak pracoval jako konzultant v OMP ÚV KSČ, napsal také několik studií o komunistickém hnutí. K 1. 11. 1988 byl přijat na FMZV a ještě v listopadu t.r. byl vyslán jako (poslední) komun. velvyslanec do Turecka, podle úředního hodnocení se však výrazněji neprojevoval. Již v únoru 1990 byl odvolán a následně v říjnu téhož roku ze služeb FMZV propuštěn. V čs. diplomacii působil od r. 1982 jeho syn Igor Hlivka (nar. 1958), absolvent MGIMO, v l. 1985-91 přidělený jako III. tajemník v Tokiu.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 356