Po obecné škole se vyučil v plzeňské Škodovce soustružníkem, již od r. 1918 se začal angažovat v sociální demokracii, resektivě. její levici, s níž přešel do KSČ. Díky politické aktivitě byl nucen často měnit zaměstnání, pracoval mj. jako kameník a stavební dělník na stavbách drah, později (od r. 1924) působil v pobočce Škodovky v Hradci Králové. V l. 1930-31 byl vedením KSČ vyslán ke studiu na tzv. mezinárodní leninskou školu do Moskvy, poté působil jako krajský tajemník KSČ a v l. 1937-39 i jako vedoucí redaktor nakladatelství Pokrok. V letech okupace byl zaměstnán jako frézař v ČKD, účastnil se i komunistického ilegálního hnutí. V r. 1945 se stal předsedou ONV v Praze XII, od r. 1946 byl také členem ZNV, v r. 1948 byl tajemníkem pražského krajského AV NF. Na MZV přišel k 12. 11. 1951 a již v dubnu 1952 byl jmenován vyslancem v Norsku (kde střídal odvolaného a zatčeného A. Vaseka /viz/), současně byl akreditován i na Islandu. V Oslu také náhle zemřel.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 355