Vyrůstal v rodině obuvníka, absolvoval nižší reálné gymnázium a pak obchodní akademii (maturita 1939), studia na VŠ obchodní vzápětí přerušilo uzavření vysokých škol Němci. Za války pracoval v otcově firmě, již tehdy začal také spolupracovat s levicovou rezistencí na Plzeňsku, mj. s Národním hnutím pracující mládeže a později se skupinou „Stella-Jiskra“ (S. Pošusta, M. Moulis aj). V r. 1945 vstoupil do KSČ, stal se zástupcem šéfredaktora plzeňské Pravdy, od r. 1948-51 byl jejím šéfredaktorem a současně členem plzeňského KV KSČ. Od r. 1951 působil v Ostravě, kde byl mj. šéfredaktorem tamní Nové Svobody a také polského komunistického obdeníku Glos Ludu, stál v čele tzv. krajské komise pro práci s polským obyvatelstvem, v l. 1957-59 byl také předsedou ostravského KV NF. V l. 1959-62 studoval Akademii společenských věd při ÚV KSSS, kde sepsal disertační práci Novátorské črty českého a slovenského dramatu; po návratu byl krátce tajemníkem ostravského KV KSČ pro „ideologický ústek“, poté působil od r. 1963 v ideologickém oddělení ÚV KSČ. Jistou dobu byl též šéfredaktorem Kulturní tvorby, pro povolení článků o potřebě řešit slovenskou „otázku“ byl však na žádost A. Novotného z funkce odvolán. Od 1. 12. 1967 pak až do penzionování působil v čs. diplomacii. Začínal jako rada na 1. (sovětském) odboru, v době Pražského jara dočasně vedl oddělení pro zahraniční styky na ministerstvu kultury, již v červenci 1968 se však vrátil na MZV a od října t. r. byl přidělen jako rada na ambasádu v Jugoslávii. Od srpna 1971 byl vedoucím 2. odboru evropských socialistických států FMZV, od 1. 5. 1974 do července 1975 pak na FMZV vedl tiskový odbor. Od listopadu 1975 do října 1982 zastával funkci velvyslance v Keni, akreditovaný též na Seychelách, nedlouho po návratu do Prahy byl pak jako VORS ještě zařazen do útvaru Základních politických otázek. K 19. 2. 1984 odešel do penze.          

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 354 - 355