Pocházel z rodiny cukráře; vystudoval gymnázium a nástavbový kurs při obchodní akademii, jeho studia na VŠ obchodní v Praze však přerušilo uzavření vysokých škol Němci. Od podzimu 1939 pracoval jako úředník u různých firem, např. v Rakovnické spořitelně, u firmy Vita v Praze ad.; současně byl již od počátku války (a znovu v letech 1944-45) napojen na komunistické skupiny na Rakovnicku. R. 1945 se stal vedoucím znárodněného podniku Centra v Křešicích u Děčína, od r. 1947 byl náměstkem ředitele (a později ředitelem) rakovnické fy Rakona. V letech 1950-51 vedl n. p. Milo v Olomouci a od r. 1951 do nástupu na MZV v září 1953 byl ředitelem Hlavní správy pro mléko a tuky při ministerstvu potravinářského průmyslu. Diplomatickou kariéru začal na AO MZV a již v dubnu 1954 byl vyslán jako vyslanec do Libanonu se současným pověřením v Sýrii a v Iráku. V Bejrútu se dostal do konfliktu s podřízeným, pracujícím pro rozvědku, a v březnu 1959 byl odvolán. Obvinění orgánů ministerstva vnitra, že pracuje pro Francii (!), se ale nepotvrdilo a H. byl nakonec ještě v dubnu t. r. jmenován vedoucím 9., blízkovýchodního odboru MZV. Od ledna 1961 do července 1964 zastával funkci velvyslance ve Vietnamu, po návratu vedl 7., dálněvýchodní odbor, resp. po reformě MZV poč. r. 1967 z něj fakticky vytvořený 3. odbor asijských socialistických států. V průběhu roku 1968 podporoval reformní proud („pravicové síly“), takže již v červenci 1969 byl přesunut na méně exponovaný 8. blízkovýchodní odbor. Jistou dobu stál v čele tohoto odboru, neprošel však stranickými prověrkami a v březnu 1971 byl z MZV vyhozen. Uplatnění nalezl u podniku Interiér Praha.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 353