Po absolvování gymnázia vystudoval PrF UK (JUDr. 1939), poté pracoval v soukromé advokátní kanceláři v Jičíně a od r. 1945 jako úředník ve Fantových závodech v Praze. Od r. 1945 se výrazně angažoval v sociální demokracii, pracoval v tzv. Hospodářské skupině kovoprůmyslu, později u pobočky podniku Tatra. Od ledna 1948 působil v ústředí sociální demokracie, kde náležel ke stoupencům spolupráce s KSČ. Po sloučení obou stran přešel k dočasně Ústřednímu AV NF, od října 1949 pak působil jako právník ve Státním úřadu pro věci církevní. Od září 1951 pracoval dva roky na ministerstvu pracovních sil, poté se vrátil na Státní úřad pro věci církevní a od června 1956 zastával téměř dva roky funkci náměstka ministra školství F. Kahudy. V květnu 1958 byl přijat na MZV jako nově vybraný vyslanec do Švédska a již od září t. r. působil ve Stockholmu, kde pak vedl tamní legaci (v březnu 1959 povýšenou na velvyslanectví) do srpna 1962. K 30. 9. 1962 pak přešel z MZV ke Státní plánovací komisi. Později vydal několik prací, týkajících se sociální politiky v tehdejším Československu, např.: Sociální politika a vývoj životní úrovně v ČSSR (1971) a Zdokonalení soustavy důchodového zabezpečení v ČSSR (1975). Jeho poslední větší studií byla sociologická sonda Vývoj peněžních příjmů obyvatelstva v ČSFR (1991).

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 348