HARENČÁR Robert
(10. 2. 1931, Hliník n. Hronem, Slovensko – 14. 7. 2010, Bratislava)
Absolvoval gymnázium v Rožňavě (maturita 1950), v l. 1950-55 vystudoval politickou ekonomii na VŠ ekonomické v Moskvě (ing.), tamtéž později (1957-59) prošel i interní aspiranturou. Od r. 1955 působil jako odborný asistent na VŠ ekonomické v Bratislavě, krátce vyučoval i na VŠ ekonomické v Praze. Od r. 1963 byl taj., v l. 1966-69 dokonce předsedou slovenského ústředního výboru ČSM. V době Pražského jara náležel ke stoupencům A. Dubčeka (viz), v l. 1968-69 byl poslancem SNR a po federalizaci státu také krátce poslancem SL FS, 1968-69 byl i členem předsednictva ÚV KSS. V l. 1969-70 pracoval na nově zřízeném Úřadu předsednictva vlády SSR jako asistent předsedy vlády pro mezinárodní ekonomické otázky, již v r. 1970 byl však vyloučen z KSS, zbaven mandátu (a také zaměstnání). V l. 1971-73 vedl jedno z oddělení nakladatelství Slovart v Bratislavě, později byl vedoucím ekonomického oddělení v Ústředí uměleckých řemesel, v l. 1978-90 pak působil jako vedoucí ekonomickém oddělení Výrobního družstva invalidů LUBID v Bratislavě. V průběhu listopadové revoluce 1989 se angažoval ve VPN a k 16. 1. 1990 byl jmenován prvním náměstkem ministra zahraničí J. Dienstbiera (viz). Již v listopadu téhož roku byl ovšem ve funkci vystřídán P. Suchánem (viz) a převeden na konzulární odbor, od dubna 1991 pak působil jako generální konzul v Kyjevě. Po rozpadu SSSR zůstal v ukrajinské metropoli a k 5. 6. 1992 byl jmenován velvyslaneckým radou (a chargé dʼaffaires) na nově zřízeném velvyslanectví na Ukrajině. V lednu 1993 přešel na krátkou dobu ještě do diplomacie Slovenské republiky. Později byl viceprezidentem Společnosti Alexandra Dubčeka, objevily se ovšem i zprávy, že v dobách tzv. normalizace spolupracoval s StB jako informátor, nasazený právě na někdejšího prvního tajemníka ÚV.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 702 -703