Pocházel z rodiny policisty (padl r. 1946), jeho studia na frýdecko-místeckém reálném gymnáziu přerušilo jeho uzavření Němci. V l. 1941-44 se živil jako figurant u ostravské pobočky brněnského zeměměřičského ústavu, koncem okupace pracoval jako pomocný dělník ve Frýdlantu n. Ostravicí, aktivně se zúčastnil i květnového povstání. Po osvobození (a složení maturity) vystudoval v l. 1945-49 PrF UK (JUDr. 1950), již r. 1945 také vstoupil do KSČ. V únoru 1950 byl přijat jako asistent na tzv. dělnickou diplomatickou školu na MZV, později byl přeřazen na sovětský odbor (SO-1) a od dubna 1953 do září 1957 působil jako II. (později I.) tajemník na čs. velvyslanectví v Pekingu, kde měl na starosti část politické agendy. Po návratu do Prahy byl jmenován vedoucím tzv. čínské skupiny 7. (asijského) odboru MZV, již v červenci 1960 však přešel do tehdejšího MO ÚV KSČ, kde se stal konzultantem pro otázky mezinárodního komunistického hnutí. V l. 1964-67 absolvoval aspiranturu v Akademii společenských věd při ÚV KSSS v Moskvě a od r. 1969 působil v reorganizace OMP ÚV KSČ jako expert na asijské soc. státy. Na MZV se vrátil koncem r. 1980 a od ledna 1981 do října 1986 zastával funkci velvyslance ve Vietnamu. Ještě v době působení v Hanoji byl schválen za nového tituláře do Afghánistánu, kde pak působil od dubna 1987 až do února 1990, a kde také prožil tamní vrcholící občanskou válku. Vzápětí po návratu byl k 30. 4. 1990 penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 344