Pocházel z „maloburžoazní“ rodiny; absolvoval reálné gymnázium (1943), poté byl „totálně nasazen“ v průmyslu. V letech 1945-1950 vystudoval FF UK (r. 1949 studoval i na Sorboně), již od r. 1946 byl členem KSČ, jenž prý nikdy, ani později nezapochyboval o správnosti její politiky. Po studiích působil ve Státním úřadu pro věci církevní, v l. 1952-54 byl učitelem na Vojenském polit. učilišti v Roudnici, pak na Vojenském polit. učilišti pohraniční stráže v Kolodějích u Prahy, odkud r. 1956 přešel na MZV. Pracoval mj. na 9. (blízkovýchodním) odboru, v letech 1960-64 byl vedoucím nově založeného Čs. kulturního střediska v Káhiře. Po návratu do Prahy vedl v letech 1964-67 na MZV pracovní skupinu pro mezinárodní kulturní vztahy, pak přešel na ministerstvo kultury. R. 1969 byl jmenován zástupcem vedoucího nově formovaného OMP na ÚV KSČ, brzy se však vrátil na MZV a od října 1970 do září 1976 působil jako velvyslanec v Egyptě, současně byl (od března 1971) akreditován i v Jemenu a Jižním Jemenu. O Předním východě, kde prožil mj. arabsko-izraelskou válku 1973, napsal i knihu: V Egyptě nejsou jen pyramidy. Po krátké přípravě vedl od listopadu 1976 do listopadu 1981 velvyslanectví v Rumunsku, pak pracoval krátce ve 4. TO, kariéru zakončil jako velvyslanec ve Švýcarsku, kde reprezentoval ČSSR od ledna 1982 do září 1986. Po návratu z Bernu byl už v říjnu t. r. penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 343