HAMOUZ František
(15. 8. 1919, Chrášťany u Rakovníka – 26. 6. 1985, Praha)
Pocházel z rodiny železničního zřízence. Vystudoval obchodní akademii (1938), pak pracoval u fy Vita v Praze. V r. 1945 vstoupil do KSČ, v l. 1945-48 působil jako zmocněnec národní správy v lisovně olejů Sana v Lovosicích, resp. jako vedoucí sociálně politického oddělení u Severočeských tukových závodů. V letech 1948-51 byl vedoucím kádrového odboru a. s. Oleaspol, později Kovo, v letech 1951-53 byl ředitelem PZO Motokov a od r. 1953 až do r. 1974 působil nepřetržitě v různých funkcích na MZO. V letech 1953-54 byl náměstkem tehdejšího ministra zahraničního obchodu R. Dvořáka (viz), v l. 1954-58 působil jako náměstek generálního sekretáře RVHP v Moskvě. Od r. 1959 do r. 1963 byl prvním náměstkem MZO F. Krajčíra (viz) a od ledna 1963 do dubna 1968 byl sám ministrem zahraničního obchodu ČSSR ve vládě J. Lenárta. Stejný rezort vedl znovu od října 1969 do ledna 1970 ve federální vládě O. Černíka, v letech 1969-76 byl současně jedním ze sedmi místopředsedů vlády L. Štrougala a stálým představitelem ČSSR u RVHP v Moskvě. Po reorganizaci Štrougalovy vlády, kdy jej nahradil A. Barčák (viz), se stal v prosinci 1976 velvyslancem v NDR, kde působil do března 1982, pak byl penzionován.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 343