Vyrůstal v rodině úředníka; absolvoval obchodní akademii v Turnově (1942), poté byl totálně nasazen jako svářeč u firmy v Turnově. V r. 1945 vstoupil do sociální demokracie, r. 1946 přestoupil do KSČ; pracoval jako úředník v cukrovaru v Nymburku, od r. 1949 pak působil v aparátu KSČ. Nejprve byl kulturně propagačním tajemníkem v Nymburku, v l. 1950-52 tajemníkem OV KSČ v Poděbradech, 1952-53 vedoucím oddělení KV KSČ v Praze, pak pracovalo 8 roků v politickém oddělení štábu Civilní obrany při ministerstvu vnitra v Praze (a 1956-57 také absolvoval Vojenské politického učiliště v Roudnici). Na MZV byl přijat k 1. 5. 1961, absolvoval roční kurs mezinárodního práva na odborné škole MZV a poté byl přidělen nejprve ke kádrovému odboru a od r. 1963 k OMO, kde vedl oddělení, řešící agendu Mezinárodní agentury pro atom. energii (MAAE). Od října 1965 do dubna 1967 byl přidělen jako I. tajemník na čs. misi u MAAE ve Vídni, po návratu působil znovu v kádrovém odboru, kde se „osvědčil“ i v následujícím období, což mu pomohlo k další kariéře. Od r. 1970 byl zástupcem vedoucí kádrového odboru (Moravce) a současně vedoucím tzv. kádrového oddělení, od prosince 1971 pak zastával funkci velvyslance v Etiopii. V době jeho mise v Addis Abebě došlo nejprve ke svržení monarchie a posléze (1977) k marxistické „revoluci“, jež vedla k výraznému rozšíření vztahů tamního režimu s východním blokem a tím i s ČSSR, na němž se ZH osobně podílel. Po návratu působil nejprve v OMO a od listopadu 1978 byl vedoucím. západoafrického oddělení obnoveného afrického (10.) odboru FMZV. Od ledna 1981 byl znovu vedoucí kádrového oddělení a zástupcem vedoucího tzv. Správy kádrů FMZV. Uvažované vyslání do Jemenské lidové demokratické republiky se již neuskutečnilo a k 1. 2. 1986 byl penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 342