Vystudoval Masarykovo reálné gymnázium a následně PrF UKom v Bratislavě (JUDr. 1936), vzdělání si doplňoval ještě postgraduálně na pařížské École libre des science politiques (1936-38). Po studiích praktikoval v právní kanceláři V. Clementise, s kterým také později, na jaře 1939, odešel do exilu do Francie. V srpnu 1939 vstoupil do rodící se čs. armády, s jejíž částí byl evakuován do Británie, zde se však v létě 1940 zařadil mezi komunistické nespokojence, byl dočasně internován a od prosince 1941 pracoval u britské fy Selfridges. V květnu 1942 se vrátil do čs. brigády, v níž pak sloužil do jara 1945; koncem března t. r. pak vstoupil do služeb (tehdy ještě exilového) MZV. Další postup VH usnadnilo jeho přátelství s tehdejším státním tajemníkem Clementisem (viz). Hned po osvobození byl ustaven předsedou první nově vytvořené „závodní rady“ na MZV, už v listopadu 1945 byl také jmenován vedoucím čs. delegace na spojenecké konferenci o reparacích v Paříži. Od září 1946 vedl v MZV oddělení M, zabývající se přípravou čs. požadavků pro mírové smlouvy, byl také sekretářem čs. delegace na mírové konferenci (1946-47). Další kariéru urychlil dočasně převrat v únoru 1948; v říjnu t. r. byl jmenován odborovým přednostou a po reorganizaci MZV v březnu 1949 se stal jedením ze čtyř Clementisových náměstků a současně ředitelem VI., „germánského“ odboru. Další postup i vliv však zarazilo odvolání a následné zatčení jeho „tutora“; VH sám byl uvězněn poč. následujícího roku a v listopadu 1952 (spolu s A. Londonem, /viz/) odsouzen na doživotí v procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem. V květnu 1956 byl rehabilitován, na podzim t. r. mu bylo vyplaceno odškodné ve výši 90 tis. Kčs a brzy nalezl uplatnění v právě zřízeném ÚMPE. Publikoval v Mezinárodní politice, napsal monografii: Právní postavení obou německých států (1961) a spolu s A. Šnejdárkem se podílel na objemné dokumentární edici: Německá otázka 1945–1963. Dokumenty a materiály (1964). V červnu 1968 byl vyznamenán Řádem republiky, po sovětské invazi do ČSSR však emigroval. Zemřel v exilu v USA.

 

Lit.: Eugen LOEBL, Svedectvo o procese s vedením protištěného sprisahaneckého centra na čele s Rudolfom Slánskym. Bratislava 1968; Artur LONDON, Doznání. Praha 1969; Karel KAPLAN, Zpráva o zavraždění generálního tajemníka. Praha 1993. Pierre NORA (eds.), Artur London, K pramenům Doznání. Motáky z ruzyňské vesnice. Praha 1998.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 339