Ministerstvo zahraničních věcí ČR

            česky            english           

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo

GRUŠA Jiří

 

(10. 11. 1938, Pardubice – 28. 10. 2011, Bonn, SRN) 

Pocházel z úřednické rodiny, v l. 1957-62 vystudoval historii a filozofii na FF UK. Po studiích působil jako redaktor několika kulturních periodik, mj. Tváře, Sešitů pro mladou literaturu a Zítřka, vesměs zastavených na počátku tzv. normalizace, v stejné době uveřejnil i první básnické sbírky (Torna /1962/, Světlá lhůta /1964/, ad.). V sedmdesátých letech byl jako oponent režimu nucen pracovat u několika stavebních podniků, po samizdatovém „zveřejnění“ románu Dotazník (publikován 1978 v USA) byl krátkodobě uvězněn a r. 1981, v době studijního pobytu v USA, zbaven čs. občanství. Většinu následující dekády žil ve Spolkové republice Německo, jejíž občanství získal, zde také zveřejnil část svých děl (jejich české verze vycházely v nakl. 68 Publishers v Torontu) a překládal českou i německou literaturu (mj. F. Schillera a F. Kafku). Koncem roku 1990 vstoupil do transformující se diplomacie a od poč. r. 1991 působil jako velvyslanec v SRN, nejprve v Bonnu a posléze v Berlíně, kde zůstal i jako první vyslanec ČR do r. 1997.  V této funkci se mj. zúčastnil přípravy mezistátní česko-německé smlouvy z r. 1991 a později i nejednoduchých jednání o česko-německou deklaraci z r. 1997. Ačkoliv v r. 1996 neuspěl ve volbách do senátu (na kandidátce ODS), v době fungování úřednické vlády V. Tošovského (červen 1997- leden 1998) zastával úřad ministra školství. Od června 1998 do konce r. 2003 byl českým velvyslancem v Rakousku, později (2005-09) byl ředitelem rakouské DA ve Vídni. Náležel k menšině českých intelektuálů, kritizujících vysídlení sudetských Němců, ostré kritice podroboval politiku E. Beneše (Beneš jako Rakušan /2010/). Do opakovaných kolizí se však dostal i se současnými českými politiky včetně V. Klause, na kterého útočil pro jeho údajnou „protievropskou“ politiku. Část svých vzpomínek reflexí včetně profese diplomata zveřejnil v knize rozhovorů Umění stárnout (2004.).

 

Lit.: M. JEŘÁBEK, M. UHDE, O. FILIP, Portrét Jiřího Gruši. Proglas 2008, č. 5.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 700

 

.