GRACLÍK Michal
(* 8. 11. 1924, Tehodlany, okr. Hlohovec, Slovensko)
Po absolvování základní školy a 2 tříd hospodářské školy pracoval nejprve jako dělník na maďarském velkostatku, později v pivovaru v Bratislavě. V r. 1944 se aktivně zúčastnil SNP, bojoval v řadách partyzánů (skupina Dolina) a v dubnu 1945 vstoupil do KSS. V l. 1945-47 sloužil v čs. armádě, 1947-49 pracoval v bratislavské dynamitce Nobel, odkud byl vyslán na studium do Dělnické diplomatické školy (1949-50). Od léta 1950 pracoval v latinsko-americkém oddělení odboru A/V na MZV, v l. 1950-52 byl přidělen jako III., později II. tajemník na ZÚ Mexiko, který také vedl jistý čas po odvolání velvyslance O. Kaisera (viz). Od léta 1954 pracoval v americko-britském odboru MZV jako referent pro Peru, Ekvádor a Kolumbii (ABO/2), a v dubnu 1956, po obnovení diplomatických vztahů mezi ČSR a Kolumbií, byl jmenován prvním čs. generálním konzulem v Bogotě, kde pak působil tři roky. V l. 1960-63 absolvoval studium na VŠP při ÚV KSČ, poté se vrátil na MZV a od října 1963 do léta 1966 byl jako velvyslanecký rada přidělen na ambasádu do Havany, kde měl v referátu kubánskou vnější a vnitřní politiku. Po návratu působil krátkou dobu v 2. (východoevropském) TO, od října 1968 byl pak velvyslaneckým radou (a zástupcem tituláře) v Mexiku. Pro své postoje před a po srpnu 1968 byl již v červnu 1971 odvolán do Prahy a počátkem následujícího roku z MZV vyhozen, práci nalezl u Inženýrských a průmyslových staven v Praze-Malešicích.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 333