Starší bratr příštího diplomata Václava Girsy (viz) vystudoval vyšší hospodářskou školu v Umani, poté působil jako ředitel jednoho z velkostatků šlechtické rodiny Potockých, v l. 1912-18 byl pak ředitelem podniků a statků tzv. Marinské akciové společnosti ve Voroněži. Po bolševické revoluci koncem r. 1917 odešel jako hospodářský manažer do Černigovské oblasti, od konce června 1919 do května 1920 pak byl vězněn sovětskými orgány a posléze vyměněn do Polska, kde následně krátce pracoval jako úředník pobočky polského ministerstva zemědělství v Poznani. Do ČSR se vrátil v květnu 1921 a od 1. 6. t. r. pak více než deset let, do konce r. 1931, působil v čs. diplomacii. Ještě v červnu 1921 byl ustanoven vedoucím čs. obchodní mise v Charkově, v srpnu téhož roku jmenován přednostou obchodní mise v Moskvě a od června 1922, po podpisu příslušných dohod s rusko-sovětskou vládou, se stal vedoucím tzv. čs. zastupitelstva v sovětské metropoli, jež až do navázání řádných diplomatických vztahů r. 1934 suplovalo standardní legaci v SSSR. JG stál v čele tohoto úřadu nakonec až do dubna 1931 a brzy po svém přeložení do Prahy byl ze zdravotních důvodů předčasně penzionován. Na počátku nacistické okupace byl na krátkou dobu zatčen, po propuštění žil v ústraní.

 

Lieratura.: Aleksandr i Dita MURATOVOVI, Diplomaty Josef i Vaclav Girsa. Russkoje Slovo 2011, č. 4, s. 16–20; č. 5, s. 18–21, č. 6, s. 16–19; č. 7.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 070