Po absolvování gymnázia vystudoval práva a národní hospodářství na PrF české univerzity (JUDr. 1911), poté působil krátce v rakousko-uherské soudní službě (1911-13), odkud přešel do privátní sféry. Po vzniku ČSR se stal referentem tzv. Kontrolního a kompenzačního úřadu pro mezinárodní obchod při ministerstvu obchodu, kde měl na starosti mj. první obchodní jednání s Rakouskem. Na jaře r. 1920 přešel do nově zřízeného Úřadu pro zahraniční obchod a po jeho zrušení byl v září 1922 spolu s J. Dvořáčkem (viz) přeřazen do národohospodářské (IV.) sekce MZV. Zpočátku vedl oddělení střední, severní a jihovýchodní Evropy (odd. IV/3), po Dvořáčkově odchodu do vlády pak od podzimu r. 1925 řídil celou IV. sekci až do prosince 1938 (od r. 1931 s titulem mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr). Jako odborový přednosta MZV se stal hlavním architektem a současně realizátorem ekonomické diplomacie Československa ve 30. letech a osobně podílel se také na obchodně-politických vyjednáváních s řadou zemí, koncem r. 1938 bylo ovšem rozhodnuto o jeho odvolání pro jeho židovský původ a k 31. 3. 1939 měl odejít na dovolenou s čekatelným. Po německé okupaci českých zemí odešel do exilu do Velké Británie, kde se zapojil do čs. odboje. Po vytvoření čs. státního zřízení v exilu se stal členem Státní rady, od prosince 1942 pak vedl až do konce války Nejvyšší účetní a kontrolní úřad jako kontrolní orgán exilové vlády. V čele Nejvyššího kontrolního úřadu zůstal i v časech třetí republiky (1945-48).

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 67